Vítejte!!

Jednoho krásného dne byla Anička a její želva venku na zahradě.Želva byla v ohrádce a spokojeně papala.Anička si četla knížku o želvách a sem tam mrkla na Žofku (želvu) jestli je pořád v klícce.Byla.Pořád spokojeně papkala a ani jedním okem nepohlédla na Anču.,,Spokojená."Řekla si Anča a dál se pustila do čtení.Asi po pár minutách se znova podívala na klícku a ejhle!Žofka byla pryč.,,Pane bože Žofko kde jsi?"Anička prohledala celou zahradu ale Žofinka nikde.,,Přece se nemohla jen tak ztratit!"Celá smutná se slzama na krajíčku znovu prohledala celou zahradu všechno co se dalo.Nic.Žofka,jakoby se do země propadla.Anička vběhla do svého pokoje a jelikož byla doma sama, rozbrečela se.Ale jen trošičku byla to už velká holka.,,Ach ty moje želvuško Žofinko kde ses jen poděla."Vduchu prosila, aby se žofka znovu vrátila.

Mezitím u Žofky

,,Páne jo,ten svět je tak krásný!"Podivila se Žofka hned jak byla za zahradou své paničky.,,Myslím že panička nebude moc ráda že jsem utekla...Ale co já se chci prostě projít.Jdu na výlet a basta!"Řekla Žofka a pohodlně si vykopla nožkou.Šla v trávě aby ji nikdo neviděl a sem tam si ukousla pampeliškový list.,,Mňam to je ale dobrota!"Pochvalovala si spokojeně.,,Za zahradou je tráva šťavnatější a lepší!"A zase se pustila do jídla.Pak ale Žofka ucítila na krunýři něco těžkého.Otočila hlavinku a lekla se.Byl to totiž pes a ten ji očuchával.Žofka se trochu pohnula.Najednou ji pes vzal do pusy a vynesl z trávy ven.,,Jéé já letím!"Křikla Žofka ale pes ji najednou pustil a ona spadla na zem.,,Auváájs!Škaredý pes!"Vykřikla Žofka.Bolelo to moc ale nic se jí nestalo.Pes odešel ale Žofku už to přestalo bavit.,,Tak to ne!To já jdu domů!"Urazila se a šlapala jak nejrychleji mohla domů.

Anička mezitím seděla na lehátku a vyhlížela zdali se nějaký keř nepohne.Nic.Žofka nikde.,,Žofinko vrať se mi!"Naléhala a v tu chvíli se v trávě objevil kousek krunýřku.Žofka šlapala domů.,,Žofi jsi to ty?"Zeptala se Anička a zaostřila zrak.V tu chvíli vyskočila z lehátka a zakřičela.,,Žofinko moje milovaná ty ses mi vrátila!Kde jsi byla?"Anička už zase měla slzy na krajíčku ale byly to slzy štěstí.Zvedla Žofku a políbila ji na noc.,,ty jsi moje malá cestovatelka.Jak ses ale proboha mohla dostat ven?"Žofka celá vyjevená z příchodu Aničky řekla.,,No jo už mě ale můžeš dát zpátky do klece ne?"Anička jí ale nerozuměla to byla řeč zvířat nikoli řeč lidí.Zanedlouho už se Žofka spokojeně pásla v ohrádce a Anička spokojeně četla knížku.

     The end  :-D Tak doufám že se vám to líbilo!! :-)