Vítejte!!

Druhého dne se Anička vydala ven zaběhat si.Moc se jí ale nechtělo,pořád myslela na vysněnou kočičku.Pak ji ale napadlo že by nějaké zatoulané kotě mohla třeba hledat.Nedávno viděla černou kočku sedět u obchodu a tak se tam vydala.Bohužel žádnou kočku nepotkala.,,Asi ji už někdo vzal."Vzdychla ale hned se vydala do nového pátrání.Třeba by mohla být nějaká kočička u hřiště.Přeběhla tedy přes cestu a rozběhla se přímo na hřiště.Byl teplý letní den,škola nebyla a Anička mohla na hřišti klidně zůstat.Když tam doběhla rozhlédla se ale zase nic.,,Ahojky jdeš na hřiště?"Ozval se nějaký hlas.Byla to její kamarádka Kamča.,,Ne ale nachvilku se tu zastavím když už jsi tu ty."Řekla a vběhla na hřiště.Kamča seděla na houpačce a mírně se houpala.Anička si sedla na vedlejší houpačku a zadívala se do země.Kamča spustila jako první.,,Co tu tedy děláš když nejdeš na hřiště?"Zeptala se a Anička zvedla hlavu.,,Chci najít nějaké koťátko a vzít si ho domů ale žádné tu není."Anička zesmutněla a čekala na odpověď.,,Když jsem šla kolem tamtěch stromů,viděla jsem krásné roztomilé koťátko ale někde se vypařilo.Co kdybychom se tam šli mrknout?"Anička okamžitě ožila a přikývla.Vstaly tedy z houpaček a rozběhly se směrem ke stromům.Zastavili se u prvního a pečlivě ho prozkoumaly.Kamča dokonce vylezla nahoru,bylo jí už 9 let a šplhat jí šlo skvěle.,,Nic tam není." Řekla a seskočila z větve.,,Mrknem na další."Tentokrát tam vyšplhala Anička ale moc jí to nešlo.Nakoukla do jedné díry ale i tam nic nebylo.Najednou se ozvalo zamňoukání jako když mňouká kotě.,,Šálí me sluch anebo je to pravda?"Řekla Kamča zespod a Anička seskočila bez ohledu na výšku.Zase něco zamňoukalo.,,Je to kotě!"Vykřikla šťastně Anička a rozběhla se ke křovím odkud hlas slyšela.Rozhrnula větve a nestačila zírat.Ve vnitř se choulilo malé roztomilé šedé koťátko se složitým vzorem na zádech.,,To je ale krásné!"Vyštěkla Kamča.Anička celá šťstná vzala kotě do rukou a pohladila ho.,,Kami skus jak je hebké!"Kamča si sáhla a musela kožíšek malého kotěte pochválit.,,Jak mu budeš říkat?"Zeptala se a Anička chvíli přemýšlela.,,Bude se jmenovat Mourek!"Řekla šťastně a políbila malé kotě které na ni vyjeveně zíralo.,,Tak Mourku představuji se ti jako nová maminka."Bylo zajímavé že kotě se v tu chvíli přikrčilo v její náruči a po cjvilce začalo jemně chrápat.,,Páni jako by mi rozumělo každé slovo!"Řekla nadšeně Anička.,,Pojď půjdeme ještě nachvíli na hřiště."Řekla Kamča a pohladila ještě jednou kotě.Hřiště kotě celé prospalo a když se s ním Anička vloudala na zahradu,unaveně se protáhlo a zamňoukalo.V tom se vyřítila z kuchyně mamka a nechvalně se podívala na dceru i na kotě.,,To sis jako přinesla co?"Řekla rozhněvaně mamka.,,Mami víš jak jsem chtěla kotě?No tak jsem po cestě potkala tohle kotě a bylo samo a je tak roztomilé.No ale co když někomu patří?"Řekla nevěřícně mamka.,,Nepatří jinak by nespalo v houští."Řekla Anička a usmála se.,,No musím uznat že je skutečně hezké ale víš že tady nechci už žádné jiné zvířata."Mamka se zatvářila zhnuseně.,,Ale mami vím že ty bys ráda kočku ale táta nám to nepovolí."Anička se rozběhla do kuchyně za tátou.,,Co to neseš za pytel brambor?"Řekl nevěřícně táta.,,Mourka tati Mourka.A ten Mourek tu dělá co?Bude tu bydlet tatínku."Řekla Anička a usmála se.,,Tohle kotě?"Řekl už trošku nazlobeně táta.,,Ale ati snad ti nebude vadit že tady bude Mourek bydlet."Řekla Anička prosebně.Táta se na ni podívala a v jeho očích se zračil souhlas.,,No dobře ale pokud tohle kotě bude dělat blbosti,vyhodím ho oknem!"Taťka se usmál.,,Tati to ke kotěti přeci patří,bude tě kousat do nohy a do ruky a bude si s tebou chtít hrát."Řekla Anička a zasmála se protože taťka udělal zvláštní výraz.,,Tak ho vyhodím oknem nu co!"Zažertoval taťka.,,Tak to tedy ne!Dobře bude to poslušné a hodné koťátko."Řekla Anička.Mourek zívl a poslouchal celý rozhovor.Seskočil s Aniččiny ruky a začal obhlížet věci.,,Mňau."Zamňoukal.Anička se zasmála a řekla.,,Asi dal také souhlas že tady bude bydlet!"Zasmála se Anička a objala tátu.

A tak se koťátko dostalo do dobrých rukou.